Řešené případy

V následujících textech najdete ukázky případů, které jsem řešila. Informace jsou zveřejněny se souhlasem klientů.

Modrá sýkorka

Zpracovala: Marketa Macíková
Datum: leden 2011

Na začátku července 2010 ke mně přišla mladá maminka Olga, která chtěla řešit potíže svého syna - zvětšenou krční mandli a tříselnou kýlu. Sedmiletý Ondra byl již objednán na 2 operace.

Celé sezení EFT trvalo asi 1,5 hodiny. Sezení jsem vedla tak, že jsem při stimulaci meridiánových bodu nechala Olgu dívat se na svého syna a popisovat, co vidí v jeho těle. Postupně jsme zpracovávali krk i třísla. Při řešení vystupovaly záležitosti, které s Olgou rezonovaly. Kýla v tříslech souvisela s Ondrovým porodem. Také tento zážitek jsme vyčistily. Použily jsme i techniku Matrix-Rebirth, při kterém si Olga prožila ideální porod svého syna. Po té jsem se  Olgy ptala, co ještě „vidí“ na Ondrově těle, řekla, že vidí v tříslech „modrou sýkorku“. Neuvěřitelně se u toho smála. Na dotaz, jestli je to v pořádku, odpověděla – „nevadí mi tam“. Na závěr jsme ještě dopracovávaly přesvědčení, že to, co právě dělá, se projeví na Ondrově zdraví … Dále přesvědčení o tom, co říkají lékaři, že se musí operovat, jinak to přece nejde, …

Po týdnu mi Olga napsala:

Dobrý večer,

jsem na mailu až dnes. A dnes poprvé od našeho sezení přijely děti od babičky. Vypadá to zatím jako zázrak, ale Ondra teď usnul a dýchá normálně nosem!!!! Snad po 9 měsících, kdy chrmlal a chrápal a dýchal jen pusou!!! Boule v tříslech zmizela (modré sýkorce se směju ještě teď). Řekla jsem manželovi, ať to ještě hlídá a pozoruje se mnou, ale vypadá to super. Teď si jen musím trpce přiznat, že jsem byla zřejmě všeho příčinou. Ale hned si odpouštím, a mám obrovskou radost!!!

Ještě Vám napíšu třeba za týden, jestli je to zlepšení trvalé. Jsme objednáni na 22.7. na chirurgii s tříslem a v září na operaci mandle. Už teď se těším, jak MUDrům vytřeme zrak.

 

Děkuju moc, Olina

 

Výsledky u lékařů mi napsala Olga mnohem později - až jsem ji sama kontaktovala:

Dobrý večer!!!

Chtěla jsem Vám napsat i sama od sebe. Dobře to dopadlo!!! Oboje!

Doktorovi přes mandle manžel volal a prosil ho, že chceme ještě jednu kontrolu před operací, protože se to synovi zlepšilo. Nechtěl o tom ani slyšet, že je to hloupost, že se to zlepšit NEMOHLO, ale manžel byl neoblomný. Tak proběhla kontrola, doktor uznal, že je to zlepšené tak, že se operovat nemusí, a v 8 letech prý mandle spontánně sama zmizí, takže už chodit nemusíme (synovi bude v prosinci 8 let). To byl jeden úspěch.

U chirurga jsme byli velmi krátce po našem léčení. Řekl, že je tam sice malá, ale kýla a on že by ji operoval. Že se to samo nespraví. Vyžebrali jsme si čas do září a šli tam znova na další kontrolu. Ta dopadla tak, že to není kýla, ale jen přelití tělních tekutin do oblasti varlat, které se spravit může samo, ničemu nevadí, nic se neskřípne, syn může mít plnou zátěž bez omezení a další kontrola až v únoru, jestli náhodou něco. Už ho to vůbec nebolí, sám říká, že už žádnou kýlu nemá a je mu fajn.

 

Děkuju Vám moc a nashledanou.

Ekzém v obličeji

Zpracovala: Marketa Macíková
Datum: leden 2010

Následující řádky obsahují 1 sezení s klientkou – Silvií, kterou trápí ekzém v obličeji. Silvie mi popisuje, že ekzém ji trápí od roku 2006 a v různé míře je to horší i lepší. V lepším případě má mírně zarudlý obličej, v horším případě má obličej hodně zarudlý, napuchlý, s velkými šupinami.

Se Silvií řešíme následující události:

Štědrý den - rok 2006

Silvie si přesně pamatuje událost, která souvisí se vznikem ekzému. Je Štědrý den roku 2006, je doma s rodinou a má krátce po rozchodu s přítelem. Přítel jí právě telefonuje, že má pro ni vánoční dárek – zavezl ho k nim na zahradu, má si ho, prý, jen najít.

Ťukám jí na ruku (použijeme techniku Matrix) a vracíme se do situace, kdy stojí na chodbě a telefonuje - expřítel jí volá, aby šla hledat vánoční dárek na zahradu … Necháme starší Silvu vstoupit do děje, přerušujeme telefonický hovor. Starší Silva komunikuje s mladší Silvou, získává od ní svolení „pracovat“. Přesunují se do pokoje, kde si udělají pohodlí. Mladší Silvie se cítí zmatená, cítí modrou barvu v krku intenzita 6. Na ramenou je lítost, že s ní přítel není, když jí má rád /zelená barva, intenzita 5/, v srdci je shluk červené barvy intenzity 3 – hněv. Zpracováváme tyto pocity na nižší intenzitu, ptáme se mladší Silvie, co by jí nyní pomohlo – neví. Ťukáme i na pocit, že neví. Chce potom malovat. Necháváme mladší Silvii malovat a děláme malou pauzu na čaj.

Po chvilce se vracíme znovu do situace, kde jsme mladší Silvii zanechali. Je jí dobře, ptáme se jí, co jí v těle ještě zůstává. Slabá intenzita je na ramenou a v srdci. Ptáme se, kam je potřeba jít, abychom to uvolnily. Říká, že je třeba jít do plic. Konkrétní situaci nechce ukázat, protože není bezpečné „to vidět“. V plicích je šedý prášek ve špičkách laloků, je to strach ze smrti. Ťukáme na šedý prášek, strach ze smrti a „není bezpečné to vidět“.

Topení se v bazénu

Klientka najednou celou situaci vidí – asi v 7 letech se topila v bazénu. Stalo se to na školním plavání. Nějakou dobu chyběla na lekcích plavání. Když se na lekci ocitla, instruktor jí přikázal skočit do vody a dokonce ji tam strčil, aniž by ji vyslechl a zjistil, že neumí plavat. Situaci s malou holčičkou zpracováváme – chce, aby starší Silvie plavčíkovi a učitelce vysvětlila, že opravdu plavat neumí. To se stane a malá Silvie do vody skákat nemusí. Holčička v situaci potom zůstat nechce, jde domů malovat. Potřebuje k tomu tatínka – v té době s nimi již nežil a byl tam pocit „Proč se mnou není, když mě má rád?“, a potom maminku. Negativní pocity zpracováváme a ideální obraz v růžové barvě ukládáme do celého těla.

Náraz do sloupu

Po kratičké pauze, kdy jsme si vypily čaj, se vracíme opět k Silvii z roku 2006. V plicích jí ještě zůstává zbyteček šedého písku, teď ji bolí hlava vzadu, něco zůstává vzadu na krku a tečka v srdci. Prosíme Silvii, ať nás zavede tam, kde můžeme situaci uvolnit. Jde o pád s kola v 9 letech, kdy narazila do sloupu, spadla a hlavou se praštila do asfaltu, byla chvilku v bezvědomí. Najdeme holčičku ještě před kritickým momentem a připravíme ji na to, co se stane. Pak situaci procházíme s ní až do momentu, kdy už ví, že narazí do sloupu. Ptáme se jí, co by v tuto chvíli potřebovala. Malá Silvie chce, aby na ni někdo zavolal, a pak se jí podaří sloup vyhnout. V kritickém okamžiku tedy na ni volá starší Silvie., ať zahne doprava. Holčička sloup míjí a radostně jede dál.

Hřebík v patě

Vracíme se opět k Silvii v roce 2006. Plíce jsou čisté, hlava je také v pořádku, objevila se bolest na patě. Je to situace kdy si jako 12tiletá vrazila hřebík do paty. Nacházíme mladší Silvii ještě před situací. Starší Silvie prochází zážitek s ní a upozorňuje ji na hřebík v trávě. Mladší Silvie děkuje, usmívá se a hřebíku se vyhne. Na dotaz, jestli je šťastná, říká, že ano a loučí se.

Zranění v tělocviku

Silvie z roku 2006 cítí ještě nějakou tečku vzadu na krku. Vede nás do situace, kdy si krk poranila. Mladší Silvii je tentokrát 15 let, je v tělocvičně, kde dělá ze stojky kotoul. Dívka Silvie potřebuje, aby ji někdo při kotoulu přidržel a ona jej dokončila bez úrazu. Starší Silvie ji tedy drží a všechno proběhne bez problémů.

Už naposled se vracíme k Silvii z roku 2006. Je spokojená, na těle necítí žádnou nepříjemnou intenzitu. Na dotaz, jestli je ještě někde potřeba něco vyřešit, říká, že ne. Je šťastná, uvolněná a obraz je rozzářený, takový ho ukládáme do celého těla.

Po třech měsících jsme se Silvou potkaly – výsledkem jednoho sezení EFT, které proběhlo v listopadu 2009, je zdravá kůže na obličeji, občas se objeví drobounký flíček ekzému na jedné tváři a ten Silvě moc nevadí. Konstatujeme, že ještě „kousek něčeho“ tam zůstal – rozhodnutí je na Silvě, jestli se rozhodne pro změnu a dořešení.

Chronický únavový syndrom

Zpracovala: Marketa Macíková
Datum: říjen 2008

V létě tohoto roku jsem  se setkala s mladou ženou. Měla různé zdravotní potíže – střevní, jaterní, plicní – které se sice stabilizovaly, ale přidal se k nim chronický únavový syndrom, který byl nejhorší tři měsíce před naším setkáním. Použily jsme techniku EFT. Klientka (mladá žena) chtěla řešit především únavu a vyčerpanost, kterou hodnotila na stupnici 0 – 10 číslem 7.

V terapii se nám odkrylo mnoho pocitů, z nichž nejsilnější (intenzita 10) byly emoce spojené se ztrátou tatínka: stesk; žal; pocit viny, že ho nemohla tolik navštěvovat, když byl nemocný; pocit viny, že se ho nesnažila za celý život lépe poznat; lítost, že už nemá příležitost apod.

Pocity spojené s otcem jsme „čistily“ technikou EFT asi hodinu a čtvrt. Klientka řekla ke konci sezení, že je jí dobře. Když jsem se ptala na intenzitu předešlých emocí, řekla, že nechce nic hodnotit, že je v pohodě a uvolněná. Nechtěla v tu chvíli hodnotit ani únavu a vyčerpanost. Sezení jsme ukončily, nevyřešené další emoční záležitosti jsme nechaly na případné další sezení.

S klientkou jsem mluvila asi po 3 měsících. Celkově se její stav zlepšil o 60 %, některé dny  se ještě rychle unaví, ale cítí v sobě znovu energii a chuť „něco dělat“.

Méněcennost

Zpracovala: Marketa Macíková
Datum: říjen 2008

Klientka se mnou chtěla řešit hlavně své pracovní záležitosti. Vyprávěla, že v práci jedná pod tlakem (intenzita 6 z 10), práci nechtěla dělat, ale životní situace ji „dotlačila“… Má pocit, že je na vše sama (intenzita 4) a musí vše zvládnout. Hněvá se na sebe za špatná životní rozhodnutí (intenzita 6). Nejsilněji cítí méněcennost (intenzita 10).

Na počátku její práce byl zážitek, který ovlivnil její další působení v zaměstnání. Na základě příslibu budoucího zaměstnavatele se sama s dítětem přestěhovala do nového působiště,  kde se měla nějakou dobu připravovat na budoucí povolání. Po uplynutí této doby, kdy musela utratit většinu svých peněz, jí v zaměstnání řekli, že se stala chyba a že ji nemohou zaměstnat. Zaměstnavatel chybu po 14 dnech napravil. Klientka však prožila velký šok, osamocení, existenční strach a stav, kdy „se nemohla zhroutit“, protože měla malé dítě a všechno viselo na ní. Ze situace vyplývaly její další emoce – vděčnost k zaměstnavateli,  že ji „nenechal na holičkách“, a z toho pramenící nerovnocenný vztah v komunikaci. Intenzita těchto zážitků se pohybovala kolem 6.

Pomocí EFT jsme snižovaly negativní emoční náboj a při další práci se nám odkryl daleko intenzivnější zážitek související s méněcenností:
Situace, kdy otec, učitel tělocviku, nutí klientku před celou třídou skočit přes tyč. Dívka-klientka se bojí, má pocit, že otec si myslí, že je k ničemu. Před celou třídou na ni jen křičí místo toho, aby ji povzbudil. Dívce se skok nepodaří a cítí se přede všemi velmi ponížená.

Tento silný emoční zážitek čistíme asi 30 minut technikou EFT do nuly. Klientka se uvolnila, má radost. Sezení po necelé 1,5 hodině ukončujeme.

Po týdnu mluvím s klientkou telefonicky – po našem sezení se cítí o 70 % lépe. Pocity, které ji trápily před sezením, se nyní pohybují v intenzitě 1 – 2, nejsilnější zůstal hněv  za špatná rozhodnutí (intenzita 3).

„Doléčení“ těchto pocitů může být předmětem dalšího sezení EFT.